Vegetariánství, veganství

Zdravá výživa je hlavně v poslední době velmi ožehavé téma. Existuje mnoho směrů zdravé výživy a každý si může zvolit směr, který mu vyhovuje. Někdo se stravuje dle krevních skupin, někdo je makrobiotikem. Někdo vegetariánem, někdo vegenem, jiný zase frutariánem. Všechny tyto směry spojuje jedno – snaha jíst vyváženě a poskytnout tělu to, co potřebuje.

A v tématu zdravé výživy je ještě jedno téma, které dělá velký rozruch – strava bez masa -jíst maso, či nejíst ? Někdo je zarytým jedlíkem masa a nedá na něj dopustit, jiní pomalu přicházejí na to, že i bez masa to jde. Ti, kdo se alespoň trochu zajímají o zdravou výživu, se tohoto tématu dřve či později dotknou. Právě jezení masa a živočišných bílkovin rozděluje lidi do velkých výživových skupin.

Vegetariáni se stravují bez masa, ale konzumují jiné živočišné produkty jako mléko, sýry, vejce atd.

Vegani kromě masa odmítají i jakékoliv živočišné produkty- maso, mléko , vajíčka a někteří i med. A frutariáni se stravují jen tzv. živou stravou (raw food) – ovoce, zelenina, ořechy, oleje, nic, co by se tepelně upravovalo.

Tyto výživové směry se v něčem střetávají, ale jedno je spojuje – strava bez masa – tudíž vegetariánství. Vegetariánství je totiž výživovým směrem, možná i životním stylem, která má své nesporné výhody a kvality. Pjme si říci, které to jsou. Cílem článku není vás přesvědčit, abyste se vzdali masa, ale možná abyste se zamysleli nad množstvím konzumace masa a živočišných produktů.

 

 

Vegetariánství je etický způsob stravování.

Pokud jste někdy byli osobně na jatkách nebo jste alespoň viděli jeden z dokumentů o tom, jak porážky zvířat probíhají, možná nám dáte za pravdu. Zvířata se většinou narodí díky umělému oplodnění, do stísněných podmínek, kde žijí namačkány vedle sebe. Krmeny jsou stravou, která nepřiměřeně urychluje jejich růst a je plná antibiotik, jež mají zahladit nemoci způsobené životem v nehostinných podmínkách. Jistě jste již někde viděli záběry kuřat namačkaných vedle sebe v boxech tak, že se skoro ani nemohou hýbat. Takové kuře žijící ve volné přírodě (na farmě) vyroste do dospělosti přibližně za jeden rok, kuře z boxu se do stejné velikosti díky zázračným přísadám ve stravě dostane přibližně za dva měsíce. Samotná porážka zvířat je velmi krutá. Pokud si představujete milosrdnou smrt, jste na omylu.

 

Pro ukázku toho, jak je naše maso pěstováno, doporučujeme dokument POZEMŠŤANÉ: https://www.youtube.com/watch?v=ce4DJh-L7Ys

 

Chtěli bychom apelovat na nějakou ,,lidskost,, , i když nevíme, co to přesně znamená, protože právě lidé se tohoto dopouštějí. Vegetariánstvím , veganstvím, frutariánstvím volíme stravu, která se nad etickou stránkou zamýšlí. Není nám jedno, kde se bere naše jídlo.

 

Vegetariánství je zdravé.

Je to způsob stravování, který je pro lidské tělo přirozený. Lidé jsou vyšší primáti a jejich zuby, žáludek, moč, sliny, střevo, nehty jsou velmi podobné jako u zvířat, jejichž strava je z větší části vegetariánská. Například náš nejbližší příbuzný – šimpanz se živí ovocem, kořínky, listím, kořínky, semeny, jen velmi vyjímečně se živí hmyzem, či masem. Další náš příbuzný – gorila, je čistý vegan. Představte si, že máte opravdu velký hlad a někdo před vás položí šťavnaté jablko a bílého chlupatého králíčka. Do čeho se spíše zakousnete ?

Vědecké průzkumy již dnes prokazují, že bezmasá strava je pro tělo mnohem prospěšnější. Jezení masa způsobuje velké množství zdravotních problémů – kyselost, hemeroidy, rakovinu tlustého střeva, obezitu, ucpání střev, ledninové kameny, cukrovku, řídnutí kostí. V mase nenajdeme žádné látky, které nutně potřebujeme a které by nebyly i v rostlinné stravě. To, co jednou zemřelo je prostě už mrtvé a začíná tomu hnilobný rozklad nemůže být pro lidské tělo prospěšné. Nehledě na to, že zdroj masa v dnešní době jsou právě ta antibiotiky krmená zvířata.

Vegetariánská strava obsahuje mnoho minerálů, vitamínů, aminokyselin, které jsou naše tělo nezbytné. Živá strava je zásadotvorná, takže pomáhá udržovat Ph naší krve v přijatelné hladině tak, aby náš život byl zachován. Oproti tomu maso je svým Ph kyselé, a PH našeho těla snižuje. Tělo pak musí vyrovnávat Ph krve tím, že do ní uvolňuje zásadité látky z kostí, zubů. Tak vzniká mnoho nemocí – artróza, osteoporóra, kazivost zubů. Maso může obsahovat parazity, plísně, které velmi zatěžují náš imunitní systém, lymfatický systém. Maso, rafinovaný cukr i mléčné výrobky způspbují zahlenění. A tak i obyčejná rýma může být způsobena právě konzumací nesprávné stravy. Živá strava obsahuje vlákninu, která čistí naše tělo, pomáhá zažívání, vyživuje tkáně, orgány, krev, lymfu, kůži.

Možná se bojíte, že jako vegetarián nebudete mít dostatek některých potřebných látek jako jsou proteiny, železo, vitamín B12, vitamin D, vápník a jiné. Takto se to o vegetariánství někdy traduje. Pravda je ale jiná.

Jak je to s bílkovinami.

Bílkoviny jsou složeny z aminokyselin. Tělo je potřebuje k růstu a opravě, jako imunutní a katabolické faktory a nosiče. Bílkoviny jsou vpodstatě všechny dusičnaté látky rostlinného či živočišného původu, kromě dusíkatých tuků. Lidské tělo potřebuje velké množství aminokyselin a ty se dělí do dvou skupin na esenciální a neesensiální. Bílkovinné struktury obsahují také uhlík, vodík, fosfor, síru, kyslík, železo.

Bílkoviny utvářejí strukturu stavebního materiálu těla. Tělo může jednoduše využít pouze aminokyseliny obsažené v rostlinné stravě. Bílkovina obsažená v mase musí být nejdříve rozložena na jednoduchou aminikyselinu, což je rozsáhlý trávící proces. Ovoce, zelenina a ořechy jsou jednoduché aminokyselinové struktury, které tělo štěpí mnohem jednodušeji a navíc dodávají organismu mnohem více využitelného dusíku než maso.

Živiny se v kyselém prostředí chovají jinak než v zásaditém. Pokud jsou v zásaditém prostředí, pomáhají tělu udžovat růst a regenerci, když jsou v prostředí kyselém, slučují se s minerály, tuky a kovy, což vytváří další toxicitu. Proto se stane, že tělo ztratí využitelné aminokyseliny a tělu začne chybět stavební materiál. Můžete pak konzumovat kolik bílkovin chcete, ale vaše tělo je řádně nezužitkuje.

Při štěpení bílkovin vznikají kyselina sírová a kyselina fosforečná, které jsou solně toxické a poškozují tkáně. Cizí bílkoviby z masa, mléčných výrobků, obilí, vajíček, dráždí sliznice. To způsobuje nadměrné hromadění hlenu ve tkáních a dutinách.

V poslení fázi trávení kyselin vzniká kyselina močová, která způspbuje záněty a poškození tkání a její usazeniny mohou v kloubech způsobovat artritidu. To znamená, že čím více bílkovin z masa konzumujete, tím více zatěžujete imunitní systém a tím více parazitů v těle budete mít. Mnoho parazitů, virů, bakterií se živí právě odpadem masných bílkovin. Z bytky masa se navíc usazují ve střevech, hnijí a poškozují střevní sliznici.

Živočišné bílkoviny jsou silně kyselinotvorné a způsobují záněty a rozpad tkání. Rostlinné bílkoviny jsou jednoduché aminokyseliny, které tělo ochuzují o mnohem méně energie. Rostliny jsou plny elektromagnetické energie a tuto spotřebu energie vyrovnávají. Bílkoviny z masa jsou elektricky mrtvé. Při nadměrné konzumaci bílkovin dochází k poškození jater, slinivky, ledvin, a střev. 20 až 40 gramů bílkovin je dostačující denní dávka, většina lidí jich ale denně zkonzumuje kolem 150 gramů.

Jedlíci masa často prohlašují, že v mase je hodně energie. Energie z masa ale pochází z adrenalinu, což je energie stimulující a ne dynamická. Adrenalin se do masa dostane v okamžiku porážky zvířete. Po letech konzumace masa plného adrenalinu vaše ledviny zeslábnou a přestávají tvořit neurotransmitery. Oslabení ledvin může vést k roztroušené skleróze, Parkinsonově nemoci, Addisonově chorobě ataké ke zvýšenému krevnímu tlaku.

Národy konzumující maso mají obecně mnohem kratší průměrnou délku života. Například Eskymáci se dožívají průměrně asi 50ti let. Maso stimuluje, zanicuje a dráždí také pohlavní orgány, což může vést k prostatitidě.

Zvířecí maso je krom adrenalinu plné antibiotik, pesticidů, herbicidů a jiných chemikálií a všechny tyto látky jsou karconogenní. U krav, vepřů, kuřat se rakovina objevuje mnohem častěji než dříve, někteří farmáři dokonce krmí svá hospodářská zvířata rozemletými těly uhynulých zvířat. To pak má za následek slintavku, kulhavku a jiné choroby způsobené acidózou.

Vysokoproteinová strava způsovuje v těle snížený hladiny manganu, a to může způsobit křeče, Parkinsonovu chorobu, oslabení neurotransmiterů. Maso navíc obasuje velké množství mrtvých krvinek, které mají v sobě spoustu železa. V nadměrném množství je toto železo toxické.

Veganská (rostlinná) strava obsahuje dvojnásobek doporučeného příjmu železa a například také trojnásobek přájmu vitaminu C. Vitamín C zlepšuje schopnost přijímat železo, ale železo z rostlinné stravy není toxické, protože není okysličené jako je železo v mase. Železo je obsaženo například v řasách, ořeších, semenech, v obilí, takže o nedostatek železa není třeba se při vegetariánském stravování strachovat.

Nemusíte se strachovat ani nedostatek vápníku, vegetariánská strava jej obsahuje dostatek. Jak již bylo řečeno výše, při nadměrné konzumaci bílkovin a následném zakyselení organismu dochází k vyplavování vápníku z kostí a tkání. Vápník najdeme například v tofu, luštěninách, řasách, sezamových semínkách, vořeších.

Vitamin D se tvoří přirozeně v kůži, pokud ji vystavíme slunci denně asi 15 minut denně, budeme mít dostatečný příjem vitaminu D.

Vitamín B12, o kterém se v souvislosti s vegetariánstvím často diskutuje, je obsažen například ve slunečnicových semenech, listech kostivalu, v chaluhách, chlorelle, spirulině, v banánech a hroznovém víně. Člověk jej nepotřebuje ve velkém množství a vegetariánská strava poskytuje dostatek tohoto vitamínu. Pokud byste měli obavy ohledně vitamínu B12, doporučujeme užívat potravinov doplňky stravy – například chlorellu.

 

Vegetariánství je inteligentní voba

Existují vědecké studie, které dokazují, že vegetariání mají IQ vyšší přibližně o 5% než než běžná populace. Výzkum započal v roce 1970 a zúčastnilo se ho osm tisíc dětí. O 20 let později se za vegetariány označila stovka z nich. Muži – vegetariáni dosáhli v IQ testech průměrně 106 bodů, ženy vegetariánky 104 bodů. Jedlíci masa muži 101 bodů a ženy 99 bodů. Vegetariánská strava buď způsobuje zvýšení IQ nebo si lidé s vyšším IQ vybírají stravu bez masa. Závěr testů je ale jasný – vegetariánství je inteligentní volbou.

 

Vegetariánství je úspornější a ekologičtější.

Masožravec spotřebuje asi čtyřikrát více zemědělské plochy než vegetarián. Velké množství rostlinného proteinu, který se produkuje v rozvojových zemích, se vyváží jako krmivo pro dobytek do průmyslových států. Na pozemku, kde se vyprodukuje tuna masa, je možné vypěstovat za stejnou dobu deset až dvacet tun plnohodnotné potravy, vhodné pro přímou lidskou spotřebu. Za každých sto kilogramů sušiny spotřebované skotem se vrátí pouze 4 – 16 kg masa. Živá kráva je schopná za svůj život poskytnout člověku průměrně 15 440 jídel, ze zabité krávy lze udělat maximálně 80 porcí masa. To je opravdu hodně neúsporné hospodaření. Na planetě je nás 6 miliard. Kdyby všichni lidé jedli maso, příroda by to prostě nezvládla. Pro lidi, kteří jsou vegetariány, je důležité nejen jejich zdraví a život zvířat, ale také životní prostředí, ve kterém žijí.

 

Vegetariánská strava je pestrá a zábavná.

Hodně lidí si nedokáže představit, co by jedli, když by jejich strava měla být bezmasá. Jídelníček bez masa jim přijde nudný. Ale je tomu právě naopak. Ve chvíli, kdy opustíte zažitý model jídel typu maso a nějaká příloha, a začnete zkoumat, co vše pro nás příroda připravila, otevře se vám svět rostlinné stravy tak, jak jste ho doposud neznali. Barevné druhy sladkého ovoce, mnoho druhů zeleniny, na které vás nenapadlo ani pomyslet. Mnoho druhů obilovin, o které byste v obchodě dříve ani nezavadili pohledem. Ořechy a ořechová mléka, výborné roslinné oleje, které vás překvapí svou výtečnou chutí, výborné koření, které zaujme vaše chuťové buňky.

Vegetariánská strava zahrnuje obrovské množství pochoutek, o kterých se vám ani nesnilo. Místo kolečka salámu si na chleba můžete dát například cizrnovou pomazánku s ostropestřecovým olejem, seminky a sušenými rajčaty. Místo řízku k obědu si můžete pochutnat na řepovo – cuketových placicčkách s dýní, lilkem, česnekem a okurkovým salátem.

Různá skvělá vegetariánská jídla si můžete samozřejmě dávat i jako nevegetariáni, jde o to vyvrátit argument, že vegetariánská strava je nudná. Když se zajímáte o svůj jídelníček a stravujete se zdravě, bez masa, rafinovaného cukru, smaženého, bílé mouky, přílišného množství mléčných výrobků a jíte dostatek zásadité stravy s vlákninou, vaše tělo se časem pročistí, zbaví se plísní, a parazitů a jeden z výsledků je právě i změna chutí. Tím, že se odkyselíte, se očistí i chuťové pohárky na vašem jazyku a začnete vnímat chutě mnohem intenzivněji než dříve. Najednou už nepotřebujete tolik aromatizovaných jídel, která jsou často i uměle dochucována, aby vám poskytla ještě výraznější chuť a uspokojila vaše pohárky. Čistý jazyk a čisté tělo ocení i obyčejnou mrkev nebo jablko jako velmi chutnou. Chutě vegetariánů, veganů i frutariánů jsou mnohem jemnější.

 

Vegetariánská strava je levná.

Možná si myslíte, že přechod na bezmasou stravu hodně zatíží vaši peněženku. Není to tak. Maso je velmi drahá záležitost, vzhledem k tomu, jak je produkce masa nehospodárná. Kilo masa vás přijde přibližně na 150 – 300 Kč. Toto je ovšem cena masa, které koupíte v obchodních řetězcích.

To znamená, že ve velkém množství případů nejde o čisté maso, ale o takzvané masové směsi, které obsahují přidanou vodu a různé příměsi– látky na rostlinné bázi, aditiva, konzervanty, v některých případech tyto látky tvoří až 50% objemu prodávaného ,,masa,, .

 

(Pokud byste se o výrobě masa v čechách chtěli dozvědět více, doporučujeme seriál Peklo na talíři od Romana Vaňka : https://www.stream.cz/jidlo-s-r-o/10002037-sunka-2-pytle-s-ecky).

 

Pokud byste chtěli maso v opravdu kvalitní ,například z farem, můžeme si dostat cenově i na 500 – 700 Kč za kilo.

Kilo čočky stojí přibližně 30 Kč, kilo kvalitní neloupané rýže stojí 50 Kč. Co myslíte, není to rozdíl? Samozřejmě pokud začnete kupovat suroviny v biokvalitě nebo od farmářů, což doporučujeme, tak jsou ceny o něco vyšší, bezmasá strava ovšem stále vyjde o mnoho levněji.

 

Vegetariánská strava je levnější ještě z jednoho hlediska.

Pokud totiž jíte vyváženou stravu, která vás nezatěžuje, ale naopak vyživuje a léčí, nejste nemocní. Trpíte mnohem méně chřipkami, rýmami, artrózami, nadýmáním, ani jinými vážnými nemocemi a proto se pak nemusíte léčit. A léčba je v dnešní době a systému velmi nákladná a navíc často neúčinná. Vaše zdravotní pojištění samozřejmě hradí popltaky za vaši ,,léčbu,, , jde ale vlastně o systémové peníze všech lidí, takže léčbu lidí, kteří na své zdraví nedbají a stravují se bez rozmyslu, hradí všichni ostatní. Proto podporujeme vegetariánství a zdravou stravu. Každý čin má své důsledky a pokud se snažíme žít alespoń trochu chytře, úsporně a ekologicky, tak dříve či později k tomuto poznání dojeme.

Za tím krásným zavakuovaným masem v obchodě se totiž skrývají nejen naše zdravotní potíže, ale také velké množství peněz potřebné na výrobu, chemický průmysl a také pro farmaceutický průmysl, který bude ,,léčit,, zdravotní obtíže způsobený vaší volbou.

 

Vegetariánská a obecně zdravá strava je pro uvědomělé lidi.

Toto nemá být v žádném případě urážky pro jedlíky masa. Vegetariáni (vegani, frutariáni) bývají obykle lidé, kterým není jedno, jak funguje jejich tělo a zdraví a jaké důsledky má jejich volba na společnost, ekonomiku a přírodu. Pokud chceme, aby se situace v naši společnosti zlepšila, je třeba opustit straré zvyky, nehledě na to, jak zažité jsou. Když se podíváme na historii člověka, tak maso se vždy jedlo. Jedlo se i v pravěku, jedlo se i později. To ovšem neznamená, že je to pro člověka přínosem. Také se vždy válčilo a zotročovalo a válku a otoctví určitě někdo nechce. Pravěcí lidé, jedli maso a lovili, ano. Ale také se dožívali věku přibližně 30, 40 let. Existují a existovaly přírodní národy, které se živily jen živou stravou, kořínky a hmyzem a jejich zdraví je obecně mnohem pevnější než to naše.

Jde o to zkoumat aktuální potřeby lidstva a vybírat si z historie jen opravdové ponaučení, ve věcech, které jsou pro nás přínosem. Pokud chceme, aby život na naší planetě přetrval, musíme jako lidstvo vystoupit ze svého stínu, a změnit způsob života, kterým žijeme. Situace, ve které se hlavně západní svět nachází nyní, není dlouhodobě uržitelná. Stravování je jedním z aspektů našich životů, ale je jedním z těch základních. To, že změníme naše stravovací návyky, změní také naše fyzické zdraví, může změnit myšlení, etiku, naše činy a záměry ve společnosti.

Všichni jsme lidmi a všichni se chceme mít dobře, ale mít se dobře a být šťastný není jem tak, chce to jistou dávku moudrosti a uvědomění. Změna stravy může být tím prvním krokem :)

 

Přejeme Vám, aby vás vaše jídlo a váš život bavil !

 

Váš Eukalyptus

 

Autorka článku : Hana pavlíčková

Zdroje : Zázračná detoxikace (Robert S. Morse)

Chlorella (Václav rathouský)